Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sBeděl jsem sám před B7sklenicí piva
v lD#okále chladným jak sklBep,
když vtD#om vešla dívka tak, jBak už to bGmývá,
ten pC7ohled mi zastavil tF7ep,
tak sBeděl jsem dál a B7ptal jsem se sklenic
na nD#ěkterou z těch jejich rBad,
když zjD#evil se ďábel a střBíbrným smGmÍchem
se smF7ál, když dívku mi krBad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:ND#evidíš, že přišel z pBekla
a v mD#ým těle musí teď žBít,
nD#evím, proč by ses ho lBekla,
Gmvždyť zlC7o umí úsměvem skrFýt,
je vlD#ídný, když ví, že jdeš kBe dnu,
chcD#e jenom vidět tvůj pBád,
vždyť jD#á ho znám, kamkoliv sBednu,Gm 
je sC7e mnou a umí jen lhFát,
je to mD#ůj dvojník ze stínu blBikavých svic,
má všD#echno, co já si jen přBál,
ten vD#ýmluvný ďábel, ten nBeplatí nGmic,
já plF7atím a žiju s ním dBál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: